Takže, co jsme vlastně zač?

Jsme skauti z Prahy 12. A rádi bychom vám ukázali, že být skautem neznamená jen „chodit divně oblečenej a běhat po lese“. Ne že bychom snad nikdy nepoužili skautský kroj. A v tom lese nakonec taky jsme docela často, protože máme, jako spousta dalších lidí, rádi přírodu, ale…

Ale to zdaleka není to nejdůležitější. Skaut je parta kamarádů. Být skautem znamená poznávat svět, kde žijeme, i sami sebe. Být skautem znamená prožít pokaždé něco nového. A být skautem znamená taky zábavu, hry a dobrodružství.

A co že to děláme?

Odpověď na tuhle otázku nebude tak úplně jednoduchá. Snažíme se totiž být co nejvšestrannější. Hrajeme si, sportujeme, lámeme si hlavu nad všelikými rébusy, chodíme do přírody nebo i na jiná zajímavá místa, zpíváme, hrajeme divadlo, bavíme se, starší vyrážejí na výlety na kole, na vodu, lézt po skalách… A asi by se ještě dalo chvíli pokračovat.

Podle věku je naše středisko rozděleno na vlčata (kluci od 6ti do 11ti let), světlušky (holky od 6ti do 11ti let) skauty a skautky (kluci i holky od 11ti do 15ti let) a rovery (od 15ti let výše).

Vlčata a světlušky jsou přeci jen menší, a tak je jejich program hlavně hravý a méně fyzicky i psychicky náročný a vyžadují velkou pozornost vůdců. To ovšem nemění nic na tom, že jsou plní elánu a semknutá parta vlčat nebo světlušek mnohdy dokáže při střediskových akcích zahanbit i o dost starší skauty.

Skauti a skautky již mají program o něco náročnější. V malých partách svých vrstevníků (tzv. družinách) se učí efektivně spolupracovat, zkoušejí, co zvládnou, a už po tělesné či duševní stránce, a posouvají své hranice. Přitom ale nezapomínají ani na to zahrát si nějakou pořádnou hru nebo si třeba připravit promítání opravdových filmových pecek. Také se již větší měrou podílejí na výběru a přípravě oddílové činnosti – zkrátka si už mohou určovat, čemu se věnovat chtějí a čemu ne. A pokud se pro něco rozhodnou, vždy je tu oddílový vedoucí, aby jim pomohl překonat překážky, na které ještì sami nestačí.

Nejstarší věkovou kategorií jsou roveři. To už jsou mladí muži a mladé dámy (nebo pěkný klackové, jak se to vezme :-) ) a svůj program si už tvoří takřka bezvýhradně sami – ostatně, velcí jsou na to dost – a pokud mají vůdce, tak jen proto, aby je občas popostrčil nebo vyhecoval k realizaci nějakého odvážného plánu. Roveři podnikají všechno možné, počínaje tradičním dobýváním vrcholu Dachsteinu (z Čech se jede na kole až k úpatí hory a odtud se pak během jednoho dne pěšky překoná převýšení přes 2km nahoru i dolů) až po grilování na zahradě před klubovnou.

Závěrem

Nejsnazší cestou jak poznat, co to je skauting, nakonec stejně je si to zkusit. Rád bych ale takhle závěrem zopakoval to nejdůležitější: U skautského oddílu není až tak důležité, co přesně oddíl dělá, ale to, že jeho členové tvoří semknutou partu kamarádů, kteří se nebojí mít své sny a své cíle a společně se podporovat v jejich naplnění.

Během historie českého státu byl skauting třikrát zakázán totalitními režimy (nacisty a komunisty), neb proti totalitě vždy aktivně vystupoval. Řada skautských činovníků padla při odbojové činnosti, byla popravena či vězněna v nacistických koncentračních táborech, řada se jich stala obětí politických procesů v padesátých letech. Skauting vždy okamžitě využil politického uvolnění (1945, 1968 a 1989) a obnovil svojí činnost. Přesto tak vznikaly mezery v kontinuitě vývoje. Poslední přestávka trvala 20 let a to se projevilo v určitém ustrnutí oproti světovému hnutí. V českém výchovném systému se zachovávají prvky, které se ve světì již vytrácejí (např. klasické táboření).

Protože měl český skauting v devadesátých letech problém oslovit dostatek dětí, jeho členská základna soustavně klesala. V roce 2005 však byl na valném sněmu největší skautské organizace – Junáka, přijat dokument Charta českého skautingu, který dal podnět k inovaci skautského výchovného programu. Nový program více pracuje s pohlavně smíšenými oddíly, inovuje výchovné prostředky a přijímá do programu oddílu nové a atraktivní prvky. Spolu s tím se zavádějí nové skautské a vlčácké stezky, což jsou publikace provádějící dítě skautským rokem a sledující jeho osobnostní růst. Skauting se tak snaží oslovit nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety. Zdá se, že se to daří – pokles členů, se zastavil a v roce 2009 byl zaznamenán přírůstek 1500 členů, což je množství, které by naplnilo přes 50 oddílù.

Největší česká skautská organizace se nazývá Junák - český skaut, z. s. a naše středisko je jejím členem. V současné době je Junák největší dětskou organizací v ČR s bezmála 50 000 členy. Kromě této organizace existují u nás ještě další skautské organizace, které však nejsou členy celosvětových skautských sdružení.